hrátky s touch tabletem

25. april 2015 at 22:47 | linaVerity |  ostatní
Už asi osm minut hledím do rámečku, kam se píše text, když chci napsat nový "článek", ale do uší mi zákeřně hraje Hozier. Take me to church, jako rýma. Nelze se jí zbavit. Spolu s posledním kapesníkem zahodíte i tuhle písničku, až když se vašeho mozku zmocní jiná parazitní muzika.
Špatné to ale opravdu je, až když zjistíte že zatínáte půlky v rytmu písničky.
(trapné ticho)

Měsíc duben byl, zdá se, velice plodným. Píšu jednou měsíčně, pokud vůbec. Jsem to ale "blogerka".
A mluvím tady k nějakým imaginárním lidem. Ale když to čtete, vaše siluleta se začíná vykreslovat v houčku lidí, kteří tohle možná četli. Zatím tam máte obrys obličeje, a váš nos.

Tak si říkám, kdy na mě spadne nepravidelná koule papírových pompom ze svatby, která mi visí ze stropu. Podle někoho "nádor". Ne, říkám jen nepravidelná koule. Co je pompom →http://www.nejkrasnejsi-svatba.cz/files/papirovy-pompom-%C3%9815-cm-smetanova.jpg


"Ona si bere těch třicet pompom s sebou do pokoje?"
"Jo."
" A kde bude spát?"
Asi tak.

Už tam jsou i vaše rty a vlasy.

Když se dotknu svojí hlavy, rázem odtud začne vycházet pára, taková barevná, a přitom má konzistenci olejových barev. Myšlenky, jak divná věc. Nikdy nedají pokoj. Pořád něco todle a támhleto. A když to nakreslím, tak tomu vlastně nikdo nerozumí, ani já.
A teď normální věci.

křída odpustí
Už vás tam vidim.
 

z mýho nenápadníčku

26. march 2015 at 22:17 | linaVerity |  fotím
Že by existovala věc jako velikonoční nálada? Kdy má člověk náladu kreslit beránko-medvědo-psy?

Zkoušela jsem animace

7. december 2014 at 19:38 | linaVerity |  ostatní
Mám doma takové nové udělátko. Je to tablet, ale bez obrazovky. Touch tablet na kreslení. Zkouším na něm zatím takové hovadinky, ale jednou určitě splní svůj nevyslovený účel.
 


DIY aneb udělej si sám

31. august 2014 at 12:13 | linaVerity |  ostatní
Před měsícem jsem na půdě naša malinkou růžovou židličku, kterou jsem jako malá měla v pokojíku. Byli na ní nálepky Bořka stavitele, a růžový lak byl už oprýskaný. Tak jsem si tu židli vzala do parády. Stálo mě celý víkend práce s bruskou, jedny spálené ramena, dva ztvrdlé stětce a přilepený ubrousek k ruce, ale nakonec jsem to zvládla !
Dalším takovým pokusným kouskem byla podlouhlá dřevěná truhlička od vína. Nejdřív jsem na ni kdysi použila "ubrouskovou techniku", tudíž byla ošklivě polepena ubrouskem s motivem italské vlajky, na těstoviny. Takže jsem ji natřela na bílo, a udělala jí růžové puntíky. Když se tak na ty všechny výrobky dívám dohromady,dochází mi, že mám ráda puntíky, a mám ráda růžovou. Jinak teda truhličku jsem zfoukla za včerejší večer. To že v ní jsou fixy, byla jen improvizace, jenže si musím promyslet, co do ní budu dávat. :D
.



A jako poslední.. Jsem si udělala DIY ozdobu na kryt mobilu. Musím říct, že laky drží na všem, a jsou naprosto super i na tohle !
Nová kolekce Rimmel Rita Ora má vážně nádherné barvy i krytí. Někomu se ta panda možná nelíbí, někomu jo. Mě ano, protože je to lepší, než obyčejný šedý kryt.



Liebster Award Tag

26. august 2014 at 21:16 | (kajule:) |  ostatní
Byla jsem nominována Kateřinou Camprovou , dík
11 facts
  1. Jsem občasná blogerka.
  2. Mám youtube kanál.
  3. V budoucnu bych chtěla rozjet "kariéru" na youtube.
  4. Od září budu chodit na střední uměleckou školu.
  5. Mám červený počítač.
  6. Mám facebook.
  7. Mám okno.
  8. Mám pokoj.
  9. Logicky, kreslím atd.
  10. V pokoji mi visí bambule z poličky.
  11. Umím zrenovovat židli :D

1. ČÍM BY SI V BUDOUCNU CHTĚLA BÝT?
1. Chtěla bych pracovat se zaměřením na grafiku, sochařství, malbu nebo režii filmu. Co bůh dá. :D
2. JAKOU PÍSNIČKU POSLOUCHÁŠ RÁDA?
2. Poslouchám písničky co mi padnou do oka, ale moc ráda mám I love it-ICONA POP
3. PROČ SI ZAČALA S BLOGOVÁNÍM?
3. Asi před šesti lety jsem si založila tenhle blog, a mým zaměrem bylo sem dávat obrázky bárbínek.
4. UMÍŠ VAŘIT NĚJAKÉ JÍDLO? JAKÉ? :D
4. Už dva roky doma čas od času vařím obědy nebo večeře, takže s receptem, někdy i bez receptu toho uvařím dost.
5. CHTĚLA BY SI ZKUSTI BÝT KLUK?
5. Rozhodně.
6. OBLÍBENÍ BLOGEŘI?
6. Přiznám se, že skoro žádné blogery vlastně neznám. Nemám "spřátelené blogy" ani nic podobného. Jenom občas kouknu na blog youtuberky Lou-GET THE LOUK
7. PÍŠEŠ ČLÁNKY NA TÉMA TÝDNE?
7. Když se mi téma zalíbí.
8. CHCEŠ BÝT SLAVNÁ?
8. Řekla bych že ne, ale kdo nechce. :D
9. CO BYS DĚLALA, KDYBY MĚL BÝT ZÍTRA KONEC SVĚTA?
9. Asi bych udělala něco co, co by mi v normálním případě "společnost" neprominula. :D
10. MÁŠ NĚJAKOU FOBII? JAKOU?
10. Poměrně vyšiluju z komárů. Prostě mi pijí krev. :D
11. PÍŠEŠ SMSKY S HÁČKAMI A ČÁRKAMI?
11. Nepíšu.

Moje otázky:
1. Jak často se věnuješ tvorbě grafiky, obrázků, nebo maleb?
2. Co vidíš před sebou když sedíš u svého stolu?
3. Kde se inspiruješ?
4. Dokážeš spát s otevřenými dvěřmi?:D
5. Dáváš přednost saku, kabátu, nebo bundě?
6. V jakých typech obchodů nejvíce utrácíš?
7. Už si se někdy starala o nějaké dítě?
8. Dokázala by sis typnout ve kterém roce se znovu sejde pátek třináctého s úplňkem, jako tomu bylo před několika měsíci?
9. Kolik obrazů visí na zdi v bytě/domě kde bydlíš?
10. Dáváš přednost bílé, mléčné nebo hořké čokoládě?
11. Jak se jmenovala kniha, kterou si naposledy přečetla?

Vzpomínky

26. august 2014 at 11:39 | (kajule:) |  Psaní
Definice
  • Vzpomínka je vybavený paměťovývtisk, oživující minulý zážitek. Vzpomínky nikdy nejsou přesným zachycením prožité reality, vždy jsou do určité míry přetvářeny vlivem zapomínání. Vyvolaná vzpomínka se pojí s určitým citovým doprovodem, který vzniká v okamžiku vytvoření paměťového vtisku, ale zároveň se mění i v závislosti na emočním rozpoložení v okamžiku vybavení.
  • V některých případech může být vzpomínka zcela smyšlená bez vědomí vzpomínajícího, pak se označuje jako falešná vzpomínka. -wikipedie

aměřila bych se na tu část "vzpomínky nikdy nejsou přesným zachycením prožité reality". Je faktem, že když vyprávíte nějakou historku z dětství, jak jste v pěti letech spadli v červených šatičkách do rybníka, historka se zdá bezchybná. Ale za pět let budou červené šatičky modré, a za dalších deset let to nebude rybník, ale řeka.
Sama nedokážu říct, jestli jestli jsem ráda, když se některé vzpomínky v mé hlavě samovolně upravují. Míchají do sebe lepší pocity, a vůbec celou vzpomínku nasvicují tak nevěrohodně, že místo originálu z toho často bývá tragédie se špatně vybranými herci.
Fascinuje mě, jak dokáže vzpomínka z ničehonic vyplout na povrch, a pohltit celou vaši mysl, i kdyby byla uzamknutá v trezoru pod zemí, tísice mil daleko. Bývá to tak se špatnými, i dobrými.
Někdy stačí uslyšet jeden neznámý tón písničky, aby to ve vás probudilo pocity. Stačí se vrátit na místo, které vám bylo blízké, nadechnout se, a ve vůni ucítit všechny roky, které jste tam strávili.
Já osobně vzpomínky schované v dlouhodobé paměti objevuju velmi neobyvkle. Většinou se mi zdá nějaký sen,dejme tomu, že skáču s balónkem po paloučku, když se najednou trhnutím pobudím, a vykřiknu něco, co naprosto nesouvisí s mým snem, myšlenkou, ani není ve spojitosti s čímkoliv co jsem za posledních 72 hodin dělala.
Já bych si přála mít paměť doslova jako slon. Mohla bych tam nacpat všechny lidi, co mám ráda, pamatovat si všechny rozhovory, všechny země kde jsem kdy byla do detailu, ale to už bych chtěla být Sherlockem, nebo Sheldonem, protože ti týpci mají fotografickou pamět.